|
|
Posttranskripční úpravy mRNA molekul u virů čeledi Poxviridae
Jakešová, Kristýna ; Vopálenský, Václav (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
Posttranskripční modifikace mRNA molekul u virů čeledi Poxviridae, do které patří také virus vakcinie, mají klíčovou roli v regulaci genové exprese viru a ovlivňují také interakce viru s hostitelskou buňkou. Mezi tyto modifikace patří syntéza 7-methylguanosinové čepičky, 2'-O-methylace, polyadenylace 3' konce vlákna mRNA, hydrolýza 7-methylguanosinové čepičky a polyadenylace 5' konce mRNA vlákna. Studium posttranskripčních či kotranskripčních modifikací mRNA u virů čeledi Poxviridae může přispět k lepšímu porozumění virové patogenezi a vývoji nových strategií v léčbě infekcí způsobených viry z této čeledi. Cílem této bakalářské práce je shrnutí poznatků o kotranskripčních či posttranskripčních modifikacích mRNA molekul u virů čeledi Poxviridae se zvláštním zřetelem na virus vakcinie.
|
|
|
Exprese sTGFbeta RII-Fc-Jun z rekombinantního viru vakcinie
Samková, Zuzana ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Exprese sTGFbetaRII-Fc-Jun z rekombinantního viru vakcinie TGFbeta má při karcinogenezi dvojí roli. V počátku slouží jako nádorový supresor, během růstu nádoru se však jeho funkce může změnit na nádorový promotor a buňky nádoru i jeho okolí pak produkují velké množství TGFbeta. Tento nádorový TGFbeta posky-tuje vhodné prostředí pro růst a šíření nádoru. Jedním ze způsobů, jak kontrolovat růst nádoru a metastáze, je blokování signální dráhy TGF? v pokročilých stádiích karcino-geneze. Připravili jsme rekombinantní virus vakcinie P13 exprimující rozpustný receptor typu II pro TGFbeta fúzovaný k Fc fragmentu IgG a k fragmentu Jun (sTbetaRII-Fc-Jun) pod kontrolou H5 nebo E/L promotoru. Tento sTbetaRII-Fc-Jun by měl zvýšit účinek protiná-dorové virové vakcíny exprimující SigE7LAMP, tato vakcína se zkoumá pro využití při terapii karcinomů cervixu asociovaných s HPV-16. Zkoumali jsme vazbu receptoru sTbetaRII-Fc-Jun na protein G, kdy jsme pomocí imunoblotu prokázali, že fragment Jun a fragment sTbetaRII nebrání fragmentu Fc ve vaz-bě na protein G. Pomocí SDS-PAGE a imunoblotu jsme charakterizovali protein se sTbetaRII-Fc-Jun. sTbetaRII-Fc-Jun se ve velkém množství uvolňoval do média a v buněčných lyzátech jsme ho detekovali méně než receptoru sT?RII. Exprese sTbetaRII-Fc-Jun byla silnější pod kontrolou E/L...
|
|
|
Experimentální a klinicky využitelné vakcíny na bázi viru vakcínie
Pilná, Hana ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Šroller, Vojtěch (oponent)
Virus vakcinie (VACV) je obalený DNA virus patřící do rodu Orthopoxviridae. Jedná se o laboratorní virus, který nemá v přírodě známého přirozeného hostitele, a jehož přesný původ zůstává doposud neobjasněn. Jeho význam pro člověka je ovšem značný. V prvé řadě to byly právě různé kmeny VACV, které byly použity pro přípravu vakcín při eradikaci pravých neštovic. I dnes je vynakládáno nemalé úsilí na přípravu efektivnějších a bezpečnějších vakcín proti pravým neštovicím, a to mimo jiné kvůli stále existujícím obavám, že by variola virus - původce pravých neštovic - mohl být zneužit jako biologická zbraň. Pokrok v genovém inženýrství umožnil další využití potenciálu VACV jako vektoru, neboť VACV umožňuje inkorporaci cizorodé genetické informace a její expresi v hostiteli. Navíc se VACV replikuje výlučně v cytoplasmě, což snižuje riziko začlenění virové DNA do DNA hostitele. Tyto a další vlastnosti dělají z VACV ideálního kandidáta na vektor pro přípravu vakcín proti celé řadě heterologních infekčních a onkologických onemocnění. Tato práce podává přehled klinicky využívaných a některých experimentálních vakcín odvozených z VACV. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv interferon regulujícího faktoru 3 na imunitní odpověď proti viru vakcínie v atopickém organismu
Pilná, Hana ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Virus vakcínie (VACV) je obalený DNA virus z čeledi pohybuje kolem 200 kpb. Velká kapacita genomu umožňuje VACV kódovat řadu faktorů, které jsou postradatelné pro replikaci a šíření viru in vitro, avšak interferují s imunitní odpovědí hostitele. I přesto je VACV silně imunogenní. Buněčná i humorální imunitní odpověď u atopiků je do značné míry deregulována, což s případě infekce nebo při aplikaci vakcín na bázi replikace schopných virů přináší komplikace, jako např. způsobený VACV ověď spočívá mimo jiné v inhibici exprese interferonu (IFN) typu I, a to na mnoha úrovních - například prostřednictvím β následně indukuje expresi IFN a interferonem inducibilních genů. Při inhibici fosforylace a 3 k expresi těchto genů nedochází. Pro překonání tohoto bloku byl připraven rekombinantní VACV exprimující myší IRF IRF3). Již dříve bylo ověřeno, že exprese tohoto uměle vloženého IRF β imunitní odpověď spontánně atopického organismu, myší kmene Nc/Nga, a normálního organismu, myší kmene Balb/c. Dle získaných výsledků exprese rekombinantního IRF ovlivňuje především β β buněčných liniích a moduluje expresi řady cytokinů v kůžích obou pozorovaných myších kmenů. Imunizace pomocí WR IRF3 rovněž vede k navození lepší protektivní Klíčová slo β, 1β, myši kmene Nc/Nga, myši kmene Balb/c
|
|
|
Experimentální a klinicky využitelné vakcíny na bázi viru vakcínie
Pilná, Hana ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Šroller, Vojtěch (oponent)
Virus vakcinie (VACV) je obalený DNA virus patřící do rodu Orthopoxviridae. Jedná se o laboratorní virus, který nemá v přírodě známého přirozeného hostitele, a jehož přesný původ zůstává doposud neobjasněn. Jeho význam pro člověka je ovšem značný. V prvé řadě to byly právě různé kmeny VACV, které byly použity pro přípravu vakcín při eradikaci pravých neštovic. I dnes je vynakládáno nemalé úsilí na přípravu efektivnějších a bezpečnějších vakcín proti pravým neštovicím, a to mimo jiné kvůli stále existujícím obavám, že by variola virus - původce pravých neštovic - mohl být zneužit jako biologická zbraň. Pokrok v genovém inženýrství umožnil další využití potenciálu VACV jako vektoru, neboť VACV umožňuje inkorporaci cizorodé genetické informace a její expresi v hostiteli. Navíc se VACV replikuje výlučně v cytoplasmě, což snižuje riziko začlenění virové DNA do DNA hostitele. Tyto a další vlastnosti dělají z VACV ideálního kandidáta na vektor pro přípravu vakcín proti celé řadě heterologních infekčních a onkologických onemocnění. Tato práce podává přehled klinicky využívaných a některých experimentálních vakcín odvozených z VACV. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Patogeneze eczema vaccinatum
Elsterová, Jana ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent)
Virus vakcínie (VACV) je znám především jako vakcína proti jemu příbuznému viru variola, který je původcem černých neštovic. Tímto očkováním byly černé neštovice v 70. letech 20. století eradikovány a následně bylo očkování proti této chorobě zastaveno. V současnosti se v některých zemích opět začalo s očkováním, a to u vybraných armádních zaměstnanců a u zdravotníků. Očkování VACV však ve vysokém procentu způsobuje komplikace, zejména u imunokompromitovaných jedinců. Jednou z komplikací je i eczema vaccinatum, které se může rozvinout u lidi trpících atopickou dermatitidou. Laboratoř MUDr. Zory Mělkové, Ph.D. se dlouhodobě zabývá vývojem modelu eczema vaccinatum na myších Nc/Nga a studiem patogeneze této komplikace. Cílem mé diplomové práce je přispět k charakterizaci imunopatogeneze eczema vaccinatum u myší Nc/Nga infikovaných VACV kmene Western Reverse (WR) a rekombinantním virem vakcínie WR-IRF3 s integrovanou cDNA pro transkripční faktor IRF-3 (Interferon Regulatory Factor 3). IRF-3 reguluje expresi interferonů typu I v odpověď na virovou infekci a tento rekombinant byl v minulosti zkonstruován v laboratoři MUDr. Zory Mělkové, Ph.D. Mým cílem bylo ověřit expresi integrované cDNA pro IRF-3 a charakterizovat růst tohoto rekombinantního viru. Z výsledků získaných pomocí RT-PCR pro vybrané cytokiny (IL-1,...
|
|
|
Rekombinantní viry vakcinie pro nádorovou terapii, analyza biologickych a biochemickych vlastností.
Žůrková, Kamila ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Trejbalová, Kateřina (oponent)
150 7 SOUHRN Virus vakcínie lze využít pro vyvolání imunitní reakce proti virem produkovanému heterolognímu proteinu a organismus tak připravit na obranu proti přirozenému producentu tohoto antigenu, např. viru nebo nádorových buněk. V naší laboratoři jsou vyvíjeny vakcíny proti nádorům způsobeným lidským papilomavirem typu 16 (HPV16). Používají se rekombinantní viry vakcínie odvozené z replikujícího se kmene P13 nebo atenuovaného MVA. Rekombinantní viry byly použity v profylaktických i terapeutických schématech léčby u myšího modelu nádorových buněk TC-1 či TC-1/A9. Rekombinanty exprimovaly papilomavirový onkogen E7 ve formě vysoce imunogenního SigE7LAMP fúzního konstruktu. Pro podporu imunitního systému byly do virů vloženy navíc i geny pro stimulační cytokiny GM-CSF nebo Flt3 ligand, které vykazují adjuvantní vlastnosti při vyvolání protinádorových odpovědí. Pro imunomodulaci nádorového mikroprostředí byly do rekombinantních virů vloženy geny pro solubilní receptory pro TGF-β, jejichž funkcí bylo snížit inhibiční vliv nádorového cytokinu TGF-β. Intratumorální či intraperitoneální podání virů vedlo ke zvýšení protinádorové odpovědi, u virů exprimujících Flt3 ligand také ke zvýšení počtu cytotoxických E7-specifických T lymfocytů. Exprese GM-CSF a Flt3 ligandu zabránila vzniku supresorových MDSC buněk, ale...
|
|
|
Exprese sTGFbeta RII-Fc-Jun z rekombinantního viru vakcinie
Samková, Zuzana ; Španielová, Hana (oponent) ; Němečková, Šárka (vedoucí práce)
Exprese sTGFbetaRII-Fc-Jun z rekombinantního viru vakcinie TGFbeta má při karcinogenezi dvojí roli. V počátku slouží jako nádorový supresor, během růstu nádoru se však jeho funkce může změnit na nádorový promotor a buňky nádoru i jeho okolí pak produkují velké množství TGFbeta. Tento nádorový TGFbeta posky-tuje vhodné prostředí pro růst a šíření nádoru. Jedním ze způsobů, jak kontrolovat růst nádoru a metastáze, je blokování signální dráhy TGF? v pokročilých stádiích karcino-geneze. Připravili jsme rekombinantní virus vakcinie P13 exprimující rozpustný receptor typu II pro TGFbeta fúzovaný k Fc fragmentu IgG a k fragmentu Jun (sTbetaRII-Fc-Jun) pod kontrolou H5 nebo E/L promotoru. Tento sTbetaRII-Fc-Jun by měl zvýšit účinek protiná-dorové virové vakcíny exprimující SigE7LAMP, tato vakcína se zkoumá pro využití při terapii karcinomů cervixu asociovaných s HPV-16. Zkoumali jsme vazbu receptoru sTbetaRII-Fc-Jun na protein G, kdy jsme pomocí imunoblotu prokázali, že fragment Jun a fragment sTbetaRII nebrání fragmentu Fc ve vaz-bě na protein G. Pomocí SDS-PAGE a imunoblotu jsme charakterizovali protein se sTbetaRII-Fc-Jun. sTbetaRII-Fc-Jun se ve velkém množství uvolňoval do média a v buněčných lyzátech jsme ho detekovali méně než receptoru sT?RII. Exprese sTbetaRII-Fc-Jun byla silnější pod kontrolou E/L...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.